1. Poslední dny před odletem

Nikdy jsem neletěl letadlem. Nikdy jsem neopustil svou časovou zónu. Nikdy jsem nebyl dál od domova, než nějakých 1000 kilometrů. Proto je naprosto logické, že jsme si v červenci 2015 plácli s Keboolou na spolupráci - na Bali.

Nejdřív mi to nedocházelo. A nedochází mi to v podstatě ani teď, kdy mám za sebou prvních pár dnů v Denpasaru.

Bylo potřeba vyřešit spoustu věcí - předat byt, vyřídit si pas, nechat se naočkovat, vyřídit mezinárodní řidičák, koupit kufr, ...

Nejvtipnější bylo asi očkování. Byl jsem v rodné hroudě vyřizovat pas, tak jsem si řekl, že vyřídím i očkování. V Opavské nemocnici mají ambulanci cestovní medicíny (certifikovanou WHO) - přišel jsem, pobavil se doktorkou a dostal očkování proti žloutence A+B a plán, jak pokračovat dále. Následně jsem navštívil podobnou ordinaci v Brně (taky certifikovanou WHO), kde se paní doktorka (cca 60 let) podivovala nad tím, proč jsem dostal očkování pro A i B. Dověděl jsem se, že jsem jako 12 letý klučina prodělal očkování proti žloutence B podle zákona. Takže mi učetřila pár peněz za drahou kombinovanou vakcínu :-). Tolika k Opavské nemocnici, no...

Posledních pár dnů před odjezdem se už neslo v duchu balení - nejdřív přemístění všech věcí z bytu v Brně domů a následně pouvažovat, co vše potřebuji na Bali. Nabalil jsem trička, košile, kraťasy, jedny kalhoty, mikinu a bundu. Nějakou lékárničku, zubní kartášek, flašku Jamesona (ukázala se býti velmi důležitá!), čokolády pro kolegy, noťas, pas... Normální věci. 

Odlétal jsem v sobotu ráno (brzo!), takže jsme v pátek večer dojeli do Prahy na přespání. Proběhla poslední svíčková, poslední plzeň a kolem půlnoci jsme usli. Ráno vstávačka ve 4:00 a hurá na letiště.

Zajímavé bylo, že jsem nedostal cestovní horečku. Po cestě na letiště byli všichni vyklepaní, jen já byl v klidu. Asi byli všichni nervózní za mě, tak jsem nemusel být já :-)